Gorbačov Jurij
RUSKÝ ROUSSAU
Když jsem si prohlížel obrazy Jurije Gorbačova a uviděl jsem jeho anděly, uvědomil jsem si, že on sám je jedním z nich. I on přináší poselství lásky a naslouchá hudbě sfér, má schopnost vznášet se
s nadpřirozenými silami s pozemským úsměvem a chránit člověka před zlem. Z hlediska malířství se mi zdá, že má mnoho společného s francouzským malířem Henri Rousseau. Také Gorbačov maluje
s přirozenou upřímností, spojuje vrozené schopnosti se svobodou člověka. Uchovává si širokou, dobrotivou ruskou duši všude, ať je kdekoliv. To je jedna z vlastností, kterou se od Rousseau liší. Liší se i vzděláním. Když se Rousseau ptali, jak pracuje, odpověděl: "Jako vyšívá vyšívačka!" Tuto pečlivost, emocionálnost kompozice poznáváme i v obrazech Jurije Gorbačova. Podobně jako Rousseau maluje Gorbačov výraznými, sytými barvami, přesně odlišuje každý tvar, druh předmětu, rostliny, lidské postavy. Maluje v širokých plochách a tím dosahuje monumentality. Cítíme hluboké prožití ruské tradice v obyčejném životě i v umění. Již tato syntéza je u Gorbačova typická. Ruský lubok, výšivka, kterou obdivoval Malevič, fresky a mozaiky z ruských klášterů a kostelů, úcta
k ikonám, k deskovému obrazu, který považoval prostý ruský lid za zázračný, to vše vyzařuje
z Gorbačovova intelektu, z jeho srdce. Zlatá barva nám připomíná mozaiky starých chrámů na Rusi, objeví se i kompozice z obrazů Svaté Trojice, kompozice připomínající ikonostaz. Láska ke zdobivosti není manýristická, ornamentální charakter vyplývá z dávných archetypů byzantské vznešenosti, ale současně i z neohelénské malířské tradice. Ano, Gorbačovovo dílo připomíná, že vznešenost je také estetická kategorie!
John Newman
RUSKÁ SYNTÉZA REALITY, POHÁDKY, SNU, IKONICKÉ SYMBOLIKY V DEKORATIVNÍM, EXPRESNÍM A FANTASKNÍM MALÍŘSTVÍ
K zřejmým faktům patří, že Jurij Gorbačov maluje kontrastně "silnými", většinou čistými zářivými olejovými barvami a používá mnoho zlata v plochách a liniích. "Silný" je slovo, které jak sám říká, miluje: "silní umělci, silná škola, silné emoce". Dekorativní nanášení barev připomíná jeho studia
a působení na Keramickém institutu v Boroviči (1968), projevuje se v jasné linii, jasně vymezených formách, velmi precizním odstupňováním od žluté k červené. Dále je nápadná přísná výstavba jeho obrazových elementů. Sem patří zvýraznění center, využívání symetrie - vertikálně i horizontálně, či začleňování. Obrazy se skládají z konkrétních interpretovatelných dílčích motivů: lidé, zvířata, rostliny a předměty naplňují plochu, vytvářejí uzavřenou jednotu. Skoro všechny dílčí motivy jsou bohatě členěné, často do segmentů, ale jsou i volně abstrahované. V lidských figurách lze dokonce cítit náznaky ranných afrických skalních kreseb či masek. Mezi volně abstrahovanými formami nacházíme především čárové, vlnové a kruhové motivy v různorodé pestrosti... Velký ohlas obrazů Jurije Gorbačova v západních i východních metropolích vyplývá pravděpodobně z jeho pozitivních životních výpovědí zprostředkujících štěstí, oproti určitým démonům a tajemstvím, které působí spíše začarovaně. Pro lidi ve velkých aglomeracích, v nichž vládne rivalita, strach, korupce a kriminalita, stejně jako záplava reklamních obrazů v obrovských dimenzích, a které nenechávají člověka, aby nacházel klid v sobě samém, vyzařují Gorbačovovy obrazy určitou přitažlivou sílu, při čemž určitou zásluhu na tom má i jejich "ruská exotika".
Prof. Werner Gocksch
 |
 |
 |
 |
Zobrazeno 1 z 1
