Herbst Ing. Jaroslav

Malíř a sochař Ing. Jaroslav Herbst se narodil 1.7.1887 v Dušníkách. Není mnoho malířů, kteří přestože malovali vynikající obrazy, dá se říci evropské úrovně, tak dlouho unikali povědomí široké laické i odborné veřejnosti. Jedním z nich je i Jaroslav Herbst, jméno většině národa úplně neznámé, avšak pravděpodobně se jedná o nejpřesvědčivějšího českého představitele uměleckého směru první třetiny tohoto století, expresionismu.

Od svého narození v roce 1887 vnímal krásu, kterou jeho očím poskytoval Veltruský zámek
s rozsáhlým parkem, často jezdíval na výlety do Prahy, kde nechal na sebe působit umělecká díla staletí, která pomáhala tříbit jeho vkus. V Praze se mu však dostávalo informací i o evropském
a světovém uměleckém vývoji. Již jako studentovi strojní fakulty mu učarovalo dílo podivína z Arles, Vincenta van Gogha. V té době byl ale van Gogh u nás téměř neznámým umělcem.

Až v roce 1934 pražský galerista Hugo Feigl objevuje dobře utajeného malíře a ve své Galerii na Jungmannově náměstí mu připraví representativní výstavu. Odborná kritika je nadšena. Josef Čapek, V. V. Štech či Jindřich Chalupecký nešetří slovy chvály. Veřejnost však jejich nadšení nesdílí. Herbstovy obrazy totiž mají daleko k obecnému vkusu tehdejšího publika a navíc Herbst se svým dílem hlásí k expresionismu, k uměleckému směru, který byl v té době chápán jako typický germánský umělecký směr nelahodící českému oku.

Tak jako jiní expresionisté, uveďme namátkou Oskara Kokoschku, Maxe Beckmanna, Georga Grosze a zejména Edvarda Muncha, i Jaroslav Herbst nechal na svoji duši působit dílo Vincenta van Gogha a to společně s pocitem objevovat pravdivou tvář tohoto hříšného světa zákonitě vyústilo
v expresionistické podání jeho obrazů. Herbst maluje to, co považuje za pravou tvář tohoto světa. Nechce se líbit, ani to nepotřebuje, vždyť netvoří na prodej, maluje proto, aby vyjádřil svůj názor na svět kolem sebe, na lidské bytí a snažení. Jeho motivy jsou prosté, oprýskané zdi vesnických chlévů, rozbité polní cesty, vystoupení potulných komediantů, hospodské scény či záběry z jeho neuklizeného ateliéru.

Po pražské výstavě, které by určitě snesla označení výstavný počin roku 1934, se Herbst opět uchýlil na svůj statek. Pomalu přestává malovat a když, tak už bez expresionistického náboje. Zapomenutý umělec umírá v roce 1971.

Podřipsko

  1 – 1    Zobrazeno 1 z 1