Vejrych Rudolf

Patřil ke generaci umělců počátku 20. století. Byl bratrem pianisty Karla a Ely, první ženy Maxe Švabinského. Ten jej také přivedl k malování.

Narodil se v Podmoklech nad Labem. Už od mládí se u něho projevovaly výtvarné sklony
a neobyčejný kreslířský talent. V roce 1897 se rozhodl studovat na UMPRUM, kde se stýkal hlavně
s profesory F. Jeneweinem, E. K. Liškou a krátce také s J. Preislerem. Po absolvování třetího ročníku školy odešel na Akademii výtvarných umění do speciálky M. Pirnera.

Jeho práce ukazují jak na pohotového portrétistu, tak na umělcův zájem o krajinu, veduty měst, zátiší či interiér, jež ztvárňoval v duchu lyrického českého impresionismu. Poučení nacházel nejprve
u starých mistrů, ale vydal se i ke zdrojům moderního evropského umění - do Paříže, kam odjel
v roce 1907 na Hlávkovo stipendium, které Česká akademie věd a umění udělovala nejtalentovanějším mladým tvůrcům. Další cesty za uměním: Holandsko, Rakousko, Německo, Itálie, Slovensko.
Od roku 1905 pravidelně vystavoval na rudolfínských výstavách Krasoumné jednoty.

Vejrychova tvorba nikdy nedosáhla jásavé barevnosti, jakou nalézáme na plátnech francouzských mistrů. Ve dvacátých letech zaznívají z jeho obrazů významné sociální motivy, které reagují na tíživé poměry tehdejší doby. Jasné barvy vystřídalo temnější spektrum. V posledním desetiletí Vejrychova života umělec maluje pod vlivem francouzských malířů Matisse a Cézanna. Nastupují opět světlejší
a živější barvy, obrysová linie je výrazná, bohatá kompozice obrazů je založena na plošné malbě. Objevují se také městské motivy. Z té doby je i panoramatický pohled na náměstí v Litomyšli.

Pracoval jako výtvarný redaktor Topičova sborníku a ilustrační spolupracovník Státního nakladatelství
v Praze. V roce 1918 se stal členem SVU Mánes a od té doby vystavoval na jeho členských výstavách. V roce 1936 mu byla udělena Českou akademií věd a umění II. výroční cena za soubornou výstavu
v roce 1935. Ve Vinohradské ulici čp. 30 měl ateliér se soukromou výtvarnou školou, kterou prošli: Martin Benka, Ludmila Jiřincová, bratři Wenigové, Emil Kotrba, Božena Solarová (Vejrychova druhá žena) a celá řada dalších, později známých umělců. Zemřel nečekaně v den zahájení výstavy svých kreseb ve Feiglově galerii.

Jeho život byl spjat také s Vysočinou (maloval v Širokém Dole) a s vesničkou Kozlov u České Třebové, kam přijížděl 48 let. Zde byl nakonec také pohřben.

Cikánka

  1 – 1    Zobrazeno 1 z 1