Končí léta s ENMANem v Sadské?

Malebný areál odborné školy v SADSKÉ u Nymburka poskytoval zázemí našemu závodu dlouhá léta. Nyní je jeho budoucnost nejistá a je pravděpodobné, že letošní 11. ročník přeboru energetiky v triatlonu byl možná v této podobě a na tomto místě poslední. Nezbývá mi než si povzdechnout také nad slábnoucí účastí. Těžko říci, kde hledat kořeny tohoto trendu, každopádně po společenské stránce to byl nejslabší ročník.

Ti z nás, co se letos odhodlali, však litovat nemuseli a po sportovní stránce se závod velmi vydařil. Sešla se pestrá konkurence účastníků z energetických firem, a tak ve svém snažení nebyl nikdo tak úplně sám. Podmínky pro sport snad nemohly být ideálnější. Po parném týdnu bylo sobotní ráno příjemně chladné a nehybná hladina jezera s 23 stupňů teplou vodou byla příjemná. Ke koloritu závodu patřila tradiční diskuze nad vzdáleností bójí od břehu a těm, co mají trochu obavy, se vždy zdá, že každým rokem je plavání delší a delší...

Pověstný vítr se na cyklistické části ani neprojevil, a tak závodilo urputně a v ostrém tempu celé startovní pole. O to byla těžší závěrečná disciplína. Slunce se trochu rozpálilo a triatlon tak ukázal svou pravou tvář.

První dvě místa celkového pořadí si zajistili plaveckým náskokem a spoluprácí na kole Radan Pazderka s Janem Ryznerem (oba ČEZ). Na třetí pozici se nejrychlejším během propracoval Milan Vopat z týmu pořadatele. Mezi ženami v rámci Energetiky nejlépe zvládla trať Iva Marková z ČEZ před naší jedinou účastnicí Olgou Knop-Kostkovou.

Nezbývá než vyzdvihnout organizátory závodu za profesionální výkon a výsledkový servis. Jako již tradičně díky množství kategorií snad každý získal nějaké ocenění. Ženskou kategorii obohatili dokonce tři dětští účastníci Jana, Václav a Veronika (ročníky 1998 a 1997), kteří mohou být právem hrdí na svá účastnická trička. Dětské kategorie nejsou v tomto sportu obvyklé, ale je to hezký příslib do budoucna.

  1 – 3    Zobrazeno 1 z 1