Tuctové Zimní sportovní hry

Nenechte se zmást titulkem, protože Zimní hry na Slovance, a to budiž řečeno hned na počátku, byly opět vynikající – avšak konaly se již po dvanácté!

Krkonoše i přes aprílový termín prvního až čtvrtého dubna roku 2005 nabídly, co jen mohly. Krásné jarní počasí a dostatek sněhu. Toho jsme plně využili jak k závodům tříčlenných štafet, z nichž vyšli vítězové jednotlivců, tak i k lyžařským výletům.

V sobotu po snídani proběhlo fyzické seznámení s tratí, která byla po ránu ještě přimrzlá. Hned poté byl závod osmi mužských a tří ženských štafet odstartován do již rozmrzlé, ale stále dost rychlé stopy. Závodníci se s tratí vypořádali podle svých schopností a výkonnosti. Na všech byla vidět chuť a snaha doběhnout, nebo alespoň dojít, v co nejrychlejším čase. Po obědě se Slovanka vylidnila. Účastníci her se vydali po skupinkách na Černou horu, ti zdatnější a vytrvalejší přes Liščí horu na Výrovku. Byli i tací, kteří využili sněhových podmínek a vyrazili na sjezdovky. Většina z nás tolik pohybu a slunce ještě letos nezažila; nebylo tedy divu, že při podvečerním návratu většina tváří jen zářila.

Po večeři proběhlo vyhlášení výsledků závodu štafet i jednotlivců a samozřejmě i tradiční, veselé vyhodnocování dlouho do noci. Ti, kteří stanuli na stupních vítězů, si odnášeli nejenom diplomy a poháry, ale i hodnotné věcné ceny. Pohodovou zábavu obou večerů již tradičně podpořila skupina LAZAŘI.

Nedělní dopoledne bylo také sportovní, někteří zlepšovali svůj styl na běžkách poblíž boudy Slovanka, ostatní se vydali na Černou horu. Odpoledne jsme se všichni vraceli do Prahy unavení, ale spokojení. Při loučení zněla nejčastěji slova BUKOVÁ, SADSKÁ, ŽELIVKA, MARIÁNSKÁ a další místa, kde se mohou zaměstnanci naší společnosti setkávat a měřit své síly.

Zbývá jen poděkovat naší společnosti i odborům, že nám tato setkání umožňují. Poděkování patří i personálu boudy Slovanka za vzornou péči a výborné jídlo.