Kapitola IV. - Období příprav na liberalizaci trhu s elektřinou ... 1989-2001

Po „sametové“ revoluci koncem roku 1989 došlo k zásadním změnám v celé společnosti. V oblasti politické byla moc jedné strany změněna na klasický demokratický pluralitní systém. V oblasti ekonomické proběhly změny, které vrátily celou společnost do evropského tržně orientovaného systému. Před Pražskými energetickými závody stál stejný úkol jako před všemi hospodářskými subjekty v tehdy ještě České a slovenské federativní republice - transformovat společnost na subjekt orientovaný na konečného spotřebitele, který se bude úspěšně pohybovat v konkurenčním tržním prostředí. Je samozřejmé, že tento proces nemohl proběhnout bez zásadních změn řídicí struktury podniku, bez personálních změn, bez nutnosti změnit myšlení všech zaměstnanců.

 

Počínaje rokem 1990 začal proces přípravy na samostatnou existenci podniku tak, jak je to obvyklé v evropských zemích s demokratickým zřízením.

 

Vznikly podnikové orgány, které v poválečné historii neexistovaly - dozorčí rada, v níž byly částečně zastoupeny

i externí subjekty a jež byla partnerkou pro představenstvo společnosti. Změnila se i úloha odborů - z dřívějšího pasivního vykonavatele politických rozhodnutí na aktivního partnera vedení.

V průběhu několika následujících let se společnost musela vyrovnat se snížením odběru elektrické energie, což bylo způsobeno transformací ekonomické struktury české společnosti a což po určité období vedlo ke snížení míry zisku. Jako důsledek této skutečnosti bylo nutno pečlivěji sledovat nákladové položky, především na opravy

a rekonstrukce sítí, a také odložit některé náročnější investice, o kterých se uvažovalo počátkem 90. let.

 

V roce 1993 proběhly přípravy na transformaci ze státního podniku na akciovou společnost, což úspěšně proběhlo

a 1. 1. 1994 vznikla privatizací jako celek Pražská energetika, a. s. Privatizovaný majetek státního podniku činil téměř 4,3 miliardy Kč.  Základní jmění akciové společnosti činilo zhruba 3,9 miliard Kč. Vlivem určitého zdržení privatizačních procesů byl po celý rok 1994 jediným akcionářem stát prostřednictvím Fondu národního majetku, který výkonem práv pověřil Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Dne 14. 9. 1994 proběhla první valná hromada společnosti. Schválila mimo jiné i změnu ve složení dozorčí rady a změnu stanov společnosti.                                                                    

Distribuční síť sestávala v roce 1994 z vedení velmi vysokého napětí 110 kV, transformoven 110/22 kV a 110/22/10 kV, vedení vysokého napětí 22, 10, 6 a 3 kV, vedení nízkého napětí 400/231 V, 120 V a příslušných rozpínacích

a distribučních transformačních stanic. Součástí systému byly i soubory zařízení pro ochranu prvků této soustavy, zařízení pro zpracování a přenos informací pro dispečerské řízení a vlastní telekomunikační systém. Základní údaje o rozsahu a stavu jednotlivých druhů silových rozvodných zařízení ke dni 31. 12. 1994 jsou uvedeny v následující tabulce.

Druh zařízení	Měrné jednotky	Rozsah	Pořizovací hodnota (mil. Kč)	Zůstatková hodnota (mil. Kč)	Odepsanost (%)
Vedení VVN	km	174,6	1 132	875	22,7
Transformovny VVN/VN	ks	15	1 000	610	39
Rozpínací stanice VN/VN	ks	165	477	190	60,17
Vedení VN	km	3 324	1 435	903	37,07
Distribuční transformační stanice	ks	2 936	859	397	53,78
Vedení NN	km	7 600	1 425	359	74,81
Poznámka: Údaje týkající se vedení VVN jsou zatíženy dlouhou odpisovou dobou kabelových tunelů. Odepsanost samotných vedení VVN činila 53,9 %.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pro léta 1995-2000 si společnost vytyčila podnikatelský program vypracovaný ve spolupráci se zahraničními poradci. Tento plán zohlednil všechny očekávané změny ekonomického okolí Pražské energetiky a vytyčil zásadní cíle, kterých chtěla společnost dosáhnout do roku 2000 v oblasti uspokojování požadavků zákazníků v budoucím konkurenčním prostředí. Důležitou otázkou, která rozhodovala o budoucnosti společnosti, byla proto filozofie investičního programu. Ten byl postaven na vypracovaných analýzách technického stavu, spolehlivosti, odepsanosti a minimálního reprodukčního cyklu jednotlivých druhů rozvodných zařízení, předpokladech rozvoje poptávky zákazníků v jednotlivých napěťových hladinách a na strategických cílech rozvoje společnosti. V důsledku dlouhodobě nedostačující investiční činnosti to znamenalo podstatný nárůst investičních aktivit proti předchozím obdobím. Program byl zaměřen především na:

·        modernizaci a obnovu sítí vysokého a nízkého napětí za účelem zvýšení

         spolehlivosti distribuční soustavy,

·        rozšíření a posílení sítí v souvislosti s novými požadavky zákazníků,

·        rozvoj nových kapacit a modernizaci rozvodů velmi vysokého a vysokého

         napětí a rozpínacích stanic,

·        zdokonalení informačních i řídicích systémů pro zlepšení služeb

         zákazníkům a zvýšení spolehlivosti distribuční soustavy,

·        zvýšení úrovně služeb zákazníkům.

 

V dubnu 1999 byl tento střednědobý podnikatelský program aktualizován na roky 2000-2004 s cílem:

·        dosáhnout v roce 2004 o 40 % nižší poruchovosti na VVN a VN a o 12 %

         na NN proti roku 1998,

·        do roku 2001 zlikvidovat zbylé sítě 3 a 6 kV,

·        investovat celkem 6 mld Kč, z toho do rozvodných zařízení 5 mld Kč,

·        dobudovat telekomunikační systém pro hlasové a datové přenosy,

·        soustředit dispečerský systém pro technické a obchodní řízení soustavy,

·        zdokonalit řízení aktiv v provozu,

·        vybudovat zákaznickou linku (call centrum),

·        stanovit standardy služeb v oblasti provozu a obchodu,

·        zajistit poradenskou činnost pro zákazníky,

·        zajistit ochranu životního prostředí a likvidaci ekologických zátěží.

V souladu se schváleným střednědobým podnikatelským programem byla již v roce 1995 zahájena intenzivní přeměna společnosti na společnost orientovanou na zákazníka, která by uspěla v konkurenčním prostředí po změně legislativy a nápravě cenových deformací.Od tohoto roku se také podnikání v energetice poprvé řídilo tzv. Energetickým zákonem č. 222/94 Sb. a společnosti byla vydána autorizace na rozvod elektřiny na území hl. města Prahy a města Roztok.

 

V uvedeném roce byla část akcií předána akcionářům mimo Fond národního majetku. Novými majiteli společnosti se stali akcionáři dle níže uvedeného přehledu.

 

Akcionář	Podíl na základním jmění PRE (%)	Poznámka
FNM	47,19	1)
Restituční investiční fond	3,00
Nadační investiční fond	1,00
Institucionální investoři (II. vlna kuponové privatizace)	12,69	2)
Individuální investoři (II. vlna kuponové privatizace)	1,71
Hlavní město Praha	34,00
Zaměstnanecké akcie	0,40

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1) 20 % základního jmění ve formě akcií na doručitele je v držení FNM 

    dočasně - určeno k prodeji strategickému partnerovi.

 

2) Žádný z institucionálních investorů nemá větší než 5% podíl na základním 

    jmění.

 

V průběhu roku 1996 došlo ke koncentraci velké části akcií z kuponové privatizace a z Restitučního fondu u jednoho vlastníka - ke konci roku byla tímto vlastníkem německá společnost GESO AG. Skladba akcionářů zůstala

prakticky stejná až do konce roku 2000 a byla následující:

Akcionář	Podíl na základním jmění PRE, a. s. (%)
FNM	48,19
Hlavní město Praha	33,83
GESO AG	15,59
Ostatní	2,39

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pro racionalizaci řídicího procesu byly postupně vyčleňovány činnosti, které přímo nesouvisely s předmětem podnikání. Postupně tak byly od roku 1995 do roku 1999 založeny 100% dceřiné společnosti - PREmont

Lhotka, a. s.(montážní činnost), PREleas, a. s. (leasing technologických celků), Cejchovna elektroměrů

Praha, a. s., a ODEM, a. s. (odečty elektroměrů).

 

Značné finanční prostředky byly vynakládány i v oblasti obchodu s elektřinou - zejména pro zkvalitnění styku se zákazníky. Jedno centrální místo v sídle tehdejšího Dopravního podniku v Bubenské ulici bylo postupně od roku 1987 „dislokováno za zákazníkem“ budováním městských obchodních služeben v některých objektech společnosti, nebo rekonstrukcemi nově zakoupených objektů v jednotlivých lokalitách hl. města tak, aby si zákazník mohl vyřizovat své záležitosti co nejblíže místa svého bydliště. Do roku 2000 tak vzniklo v rekonstruovaných objektech šest městských obchodních kanceláří - Svornosti, Chmelnice, Vladimírka, Africká, Balabenka a Eden.

K usnadnění styku se zákazníky při dotazech a vyřizování záležitostí nevyžadujících osobní návštěvu obchodní kanceláře byl v roce 2000 zahájen provoz zákaznické telefonní linky, která již v uvedeném roce obsloužila přes 80 tisíc zákazníků. K optimalizaci denního diagramu odběru elektřiny tak, aby bylo dosaženo co nejnižší nákupní ceny, a tím minimalizovány náklady na nákup elektřiny, byl v roce 1997 ustaven obchodní dispečink.

Po dobudování nového sídla společnosti Na Hroudě 1492/4 v roce 1997 se pro část zaměstnanců výrazně zlepšily pracovní podmínky. V tomto objektu zahájilo v následujícím roce provoz centrální poradenské a informační středisko (PIS) pro zákazníky a nová obchodní kancelář EDEN. V roce 1999 byla dokončena výstavba nového skladového areálu v Praze-Čimicích jako náhrada za nevyhovující najatý sklad v Holešovicích.

Oblast informatiky se zaměřila především na zkvalitňování služeb zákazníkům, na zvyšování výkonnosti systému, na rozvoj informačních technologií k optimalizaci vnitřních procesů společnosti a na provoz informačních systémů s optimálními náklady. Prioritou bylo zkvalitňování zákaznických systémů, zavádění dalších modulů SAP (v účetnictví a personalistice) a implementace grafického systému GIS v prostředí FRAMME. Z nejdůležitějších projektů informatiky byl v roce 1999 zahájen rutinní provoz informačního systému pro velkoodběratele, používaného od roku 1993; v roce 1997 plošná implementace zákaznického systému pro obsluhu maloodběratelů (CAIS) na všech městských obchodních služebnách; v roce 1998 implementace grafického systému GIS proVVN a VN

a v roce 1999 zprovoznění personálního modulu SAP HR.

 

Jako část přípravy formulace dlouhodobé strategie společnosti byl v roce 1999 dokončen projekt mapování procesů, zahájený v roce 1998, a návazně projekt tvorby strategie společnosti a projekt přestavby controllingu. Základní výstupy těchto projektů - formulování strategických cílů, poslání a vize mateřské společnosti i portfolia - byly projednány a schváleny koncem roku 1999. V roce 2000 byly postupně stanoveny konkrétní akční plány ve formě dílčích projektů vedoucích k procesně řízené společnosti, k realizaci strategických záměrů a k naplnění daného poslání a vize společnosti. Tím byl zahájen program změn, na jehož konci měla být společnost připravená na úspěšné fungování v nových podmínkách liberalizace trhu s elektřinou.

 

V roce 2000 byl vydán nový energetický zákon 458/2000 Sb. s platností od 1. 1. 2001. Formuloval mimo jiné nové kategorie odběratelů - oprávněné zákazníky a chráněné zákazníky, upravoval podmínky podnikání v energetice

a určil postupné otevírání trhu s elektřinou od roku 2002 do roku 2006.

 

Rok 2001 byl posledním rokem před otevřením trhu s elektřinou v České republice. V centru pozornosti byl program změn, v němž byla mj. obsažena i první změna organizační struktury od 1. 7. 2002.

 

Částečně se změnilo i vnější prostředí pro podnikání v energetice - prvním rokem fungoval Energetický regulační úřad, pověřený výkonem státní regulace v energetice, a nahradil tak Energetickou regulační správu MPO ČR, pověřenou státní regulací v roce 1997. Došlo také k významné změně ve skladbě akcionářů. Hlavní město Praha spolu s německými akcionářskými společnostmi GESO AG a RWE Plus AG založily společnost Pražská energetika Holding, a. s. (PRE-H), ve které vlastní město Praha 51 %, GESO AG 34 % a RWE Plus AG 15 %. Tato společnost vlastnila ke konci roku 50,77 % akcií PRE, FNM vlastnil 48,19 %, GESO AG 0,16 % a právnické

a fyzické osoby 0,88 %.