Alena Kozlerová

Narozena 17. 10. 1963 v Praze  

Poprvé se setkala s kresbou a malbou v šestnácti letech,
kdy navštěvovala kurzy kresby při OKD v Praze 3.
K umění se vrátila až před pěti lety, kdy odjela se skupinkou
malířských nadšenkyň malovat na ostrov Ischia.
Tam s ak. malířkou Mimozou Botsin podnikla první krůčky
směrem k umění a začala se učit vnímat svět jinýma očima.
Letním plenérem si „podmanila“ i francouzskou Provence.
V malbě našla vnitřní radost ze života a z barev okolního světa.
V ateliéru Pragaprima se začala učit krok za krokem ovládat
amatérské malířské nadšení u ak. malířů Michala Pěchoučka,
Lukáše Bradáčka a Ing. Miloše Novotného.

Přišly první malířské barevné exploze na plátně a realita.
„Při malování každého obrazu vždy procházím obdobím
hledání vlastní cesty k uchopení toho, co vidím a co chci vyjádřit.
V tom jsou moji učitelé úžasní – pochopili mě, pochopili
mou cestu a moje vidění světa,“ říká autorka.
V ateliéru maluje dodnes, účastní se workshopů a plenérů
v okruhu lidí stejně „poznamenaných“ radostí z malování…

* * *

Čím déle maluji, tím více vnímám dlouhou cestu přede mnou. Chci, aby obraz mluvil, někdy i křičel a vyvolal v lidech emoci: jakoukoli, třeba i negativní. Když držím štětec v ruce a bílé plátno pod ním ožívá a tancuje barvami, jsem šťastná. Miluji slunce a slunce miluje mé obrazy. Když se mi podaří jeho paprsky protáhnout do stínů a jasů na obraze, jsem šťastná.