Druhá dlouhá muzejní noc v našem muzeu

Loni se Technické a dokumentační muzeum pražské energetiky prvně zapojilo do Pražské muzejní noci. Sami jsme tenkrát byli překvapeni (až zaskočeni) skutečností, že naše muzeum během šesti hodin navštívilo celkem 513 zájemců. Na letošní sedmý ročník muzejní noci jsme se připravovali již od jara, vedeni snahou zajistit návštěvníkům a zájemcům o naše unikátní a specifické sbírky vyšší komfort, zejména informační.

V této snaze oddělení PR výrazně pomohli členové pobočky PVTS při Pražské energetice, kteří se v rámci jedné z akcí "vétéesky" nechali ve věci muzea a jeho zajímavých exponátů proškolit panem Ferbarem. Mohli jsme tak zájemce alespoň upozornit na nejzajímavější exponáty – namátkou uvedu mincovní či kapalinový elektroměr, spínací hodiny s ručním natahováním a kyvadlovým strojkem, před úrazem elektřinou varující tabulky, mramorový řídicí pult z rozvodny Jih (známý z filmu Obecná škola), či třeba bambusovou tyč, která sloužila k odstraňování námrazy na venkovním vedení VN.

V sobotu 12. června jsme se sešli v 18 hodin v muzeu (pět zástupců PR, 6 členů PVTS plus nezbytný pan Ferbar, duše celého muzea). Jeden primát jsme letos měli ještě před zahájením akce, a tím byl fakt, že naše muzeum mělo ze všech 28 zúčastněných institucí prokazatelně nejdelší název! Druhou zvláštností pak bylo, že první nedočkavé návštěvníky jsme v dusném a parném podvečeru vpustili na prohlídku již dobrou čtvrthodinku před oficiálním zahájením muzejní noci (v tuto noc jsou vybraná muzea otevřena od 19 hodin do jedné hodiny po půlnoci). Naše expozice již během první hodiny navštívilo 112 lidí. Vše tedy běželo, jak má, a obavy, že kvůli horku tentokrát třeba nikdo nepřijde, se naštěstí ukázaly jako liché.

V průběhu šesti hodin, po které byla muzea v Praze otevřena, je navštívilo asi 183 000 lidí. Pro nás je více než potěšitelné, že 516 z nich přišlo právě do našeho muzea! To je pro Technické a dokumentační muzeum pražské energetiky velký úspěch, to si přiznejme, vážení přátelé! Mnozí z návštěvníků, a to hlavně studenti, nám při odchodu děkovali a pochvalovali si, že ve škole jim sice něco o historii výroby, rozvodu a distribuce elektřiny řeknou, ale tady tu historii vidí pěkně pohromadě, navíc propojenou se současností – a ještě s fundovaným výkladem. Taková slova samozřejmě potěší. Navíc nám potvrzují, že jsme se rozhodli správně, když jsme se do Pražské muzejní noci zapojili. (Pro vyváženost dodejme, že jeden pán nám po hodinové prohlídce muzea sdělil, že to, co viděl, je učebnicová ukázka toho, jak muzeum vypadat nemá, protože tam není nic zajímavého, to nic je nevhodně uspořádané, že ho nic nezaujalo a nepřekvapilo – kromě faktu, jak mizerné muzeum má taková bohatá firma...). Inu, proti gustu...