O investicích do pražské energetické sítě a její digitalizaci, o aktuálních změnách a novinkách či o strategických plánech PREdistribuce na letošní rok. Nejen o tom jsme si povídali s předsedou představenstva společnosti Milanem Hamplem.

Před téměř 130 lety, 1. září 1897 začala. Jak vypadá aktuální stav pokud jde o elektrifikaci Prahy a v čem došlo za poslední roky k největšímu posunu?

Od roku 2006, kdy PREdistribuce (PREdi) vznikla, udělala energetika v Praze velký skok. Když jsem v roce 1987 začínal, neustále jsme v montérkách odstraňovali poruchy na kabelech VN, které byly dvě, tři denně. Dnes jich řešíme do stovky za celý rok. Poruchovost neskutečně klesla a Praha téměř nevypadává. Zároveň chci říct, že dosud jsme žili v energetickém blahobytu, kdy elektřina byla levná – díky tomu a i bezplatnému parkování si lidé začali více kupovat elektroauta. Jenže s válkou na Ukrajině šla cena silové elektřiny nahoru, to jsme všichni viděli. A cena za distribuci pochopitelně také, abychom udrželi spolehlivost a bezporuchovost sítě. Musíme síť udržovat robustní a zároveň chytrou, aby byla i nadále spolehlivá pro zákazníky a bezpečná i pro naše techniky. Ale stojí to peníze...

Na vaše investice míří i moje další otázka – každoročně investujete do pražské sítě kolem dvou miliard korun. Kolik to bylo loni, a kolik chcete investovat v roce 2024? A kam konkrétně budou investice směřovat?

V roce 2023 jsme dvoumiliardovou hranici překročili o 150 milionů korun. Letos to bude podobně okolo dvou miliard. Z toho půjde více než jedna miliarda do chytré sítě. Současně investujeme do zákaznických staveb přibližně 400 milionů korun. To znamená, že musíme budovat nové trafostanice a sítě v místech nových developerských projektů, v centru zase obnovujeme stávající síť. Bylo tomu tak třeba u moderního komplexu Masaryčka, něco podobného probíhá Na Knížecí v oblasti Smíchova nebo na Žižkově na místě bývalého nádraží.
Praha totiž mění charakter odběru elektrické energie, protože ubývají továrny, naopak přibývá právě developerských a komerčních projektů s významnou spotřebou elektřiny.

Jak se podle vás bude dál vyvíjet spotřeba?

Spotřeba v Praze určitě klesat nebude, i když se zateplují domy a lidé si pořizují fotovoltaické panely či tepelná čerpadla. S rostoucím zahušťováním bydlení i energetické sítě spotřeba spíše poroste nebo bude podobná jako doposud. Konkrétním příkladem rozšiřování je loni nová rozvodna na Slivenci, umístěná zatím v polích nedaleko městské části Lochkov, ale do budoucna právě na území Slivence, Lochkova a nad Malou Chuchlí vznikne úplně nová rezidenční čtvrť s občanskou vybaveností. Dalším důvodem pro realizaci této stavby bylo zajištění zálohového napájení Barrandova, který je nyní významně napájen kabely VN, uloženými mimo jiné i pod Vltavou z transformovny na Lhotce. Je to tedy posilovací a zároveň rozvojová transformovna.

Jaký je zhruba roční distribuovaný objem elektřiny?

Distribuovaný objem činil v roce 2022 okolo 6000 GWh a loni klesl meziročně asi o 2,5 procenta. Rok 2023 byl totiž rekordně teplý a projevila se úsporná opatření, lidé i firmy začali šetřit. Obecně se projevila nejistota spojená s dodávkami plynu a elektřiny a lidé se začali chovat racionálně. Navíc střední třída, která je v Praze hodně zastoupená, začala investovat – zateplovat své domy a kupovat energeticky úspornější spotřebiče. Nicméně ten pokles byl mimo Prahu větší. Počet odběrných míst ale roste, aktuálně se blížíme 850 tisícům. Každoročně v Praze přibude okolo 10 tisíc těchto míst. Tak rychle se žádné město v Česku nerozvíjí. V tomto ohledu je Praha srovnatelná třeba s Berlínem.

Jak jste na tom z hlediska vedení sítě, jak velký podíl dnes dělají kabely?

V Praze máme už více než z 97 procent kabely v zemi, pouze v několika okrajových částech zejména na východě města jsou ještě zbytky venkovního vedení VN i NN. Do roku 2030 bychom ale podle naší strategie měli mít celé vedení v podobě kabelové sítě s využitím chytrých kabelů VN i NN, což souvisí se spolehlivostí sítě. Nejsme pak negativně ovlivněni větrem, deštěm, sněhem a podobně – jen nesmí přijít velká voda. Navíc máme v mnoha případech síť zdvojenou nebo ztrojenou, takže při poruše vedení jsme schopni automaticky přepojit na to záložní, aniž by to spotřebitel zaznamenal.

Na jaké úrovni je v současné době digitalizace vaší sítě?

V rámci obnovy kabelové sítě pokládáme na úrovni NN a VN, tedy 22 kV již deset let chytré kombinované kabely, které v sobě mají vloženou optickou trubičku pro až 144 optických vláken. Ta umožňuje přenos dat z koncových míst až po dispečerské pracoviště, aby bylo možné dálkově síť měřit a monitorovat nebo provádět při výpadcích dálkově přepnutí. V síti VN už takový monitoring v počtu 350 rozpínacích stanic máme. Připravujeme se tak, aby síť byla za nějakých 15 až 20 let plně dálkově monitorována a řízená z dispečinku a zároveň jsme poskytli kapacitu na sběr dat z chytrých elektroměrů právě prostřednictvím optické trubičky a datové sítě, případně abychom měli i rezervu pro placenou službu všem odběratelům přes mobilní operátory. Je to naše dlouhodobá strategie – a podle mne to k hlavnímu městu patří. Zároveň se snažíme, aby i požadavky zákazníků byly maximálně digitalizované. Pracujeme na tom, aby když si zákazník požádá o rozšíření odběru nebo třeba o fotovoltaiku, mohl sledovat průběh a stav své žádosti a mohl online komunikovat s naším front office i následně s technickými specialisty sítě a tím vyřízení svého požadavku výrazně zrychlit.

Souvisí s tím i nutnost mít chytré elektroměry?

Ano, nyní je musí mít nasazené podle vládního nařízení odběrná místa nad 6 MWh, což je v Praze asi 70 tisíc odběratelů. Do deseti let bychom ale chtěli vyměnit všechny elektroměry za ty dálkově měřitelné. To vše ale znamená povinnost mít změřená data o odběrných a předávacích místech někde uschovaná a zabezpečená jako kritická infrastruktura. Vzniká proto podle nové legislativy Lex OZE II Energetické datové centrum (EDC), kde budou shromážděná data o spotřebě i výrobě elektrické energie z celé republiky. To by mělo mimo jiné umožnit komunitní energetiku, o níž se hodně mluví, a také flexibilitu pro obchodníky. EDC už vzniklo, PREdi je jedním ze čtyř zakladatelů, oficiální datum zahájení činnosti je 1. srpna 2024. V plném provozu bude EDC významnou součástí často zmiňované nové energetiky. Například bude možné přenesení a vyúčtování elektřiny, že když si zákazník vyrobí elektřinu ve fotovoltaice na chalupě mimo Prahu, tak ji může sdílet ve svém pražském bytě přes sítě distributorů.

Jak je to se stabilitou distribuční sítě kvůli množství přidávaných alternativních zdrojů? Je opravdu ohrožena?

Zatím distribuční síť dotčena není, protože do ní ještě nejsou nainstalovány všechny výrobní zdroje. Ale třeba na jižní Moravě jsou už místa, kde nyní kolegové z EgD odmítají připojit další obnovitelné zdroje, protože tam už kapacitu sítí prostě nemají. Naše distribuční síť v Praze je díky stabilním investicím velmi robustní, takže v hlavním městě Praze asi tento problém tak významný nebude, i když tady se uvažuje s výrobnami elektřiny až na 25 tisících střechách. Proto tak významně investujeme do sítě, abychom ji udrželi stabilní i do budoucna – abychom dokázali přepínat mezi třemi uzlovými rozvodnami, které v Praze máme, a abychom měli na kritické situace připravený scénář. Souvisí s tím samozřejmě i otázka elektromobility.

Máte nabíječky jen v Praze, nebo i po celé republice?

Stavíme takzvanou rezidenční síť, což je síť pro obyvatele Prahy, to je většinou pomalé nabíjení. A pak připojujeme i výkonově silné rychlonabíječky i s pomocí dotací zejména kolem obchodních a komerčních center, stavíme je i podél dálnic na distribučních územích mimo Prahu. Například jedna zajímavá rychlodobíjecí stanice hned pro několik aut je i v Praze 7 u Výstaviště. Ta má i solární panely a přebytky se ukládají do baterie a případně přetékají do běžné distribuční sítě. Do budoucna chceme třeba na sídlištích přidávat další místa u lamp veřejného osvětlení nebo trafostanic, kde je na to dostatečná kapacita. Aktuálně máme přes 680 dobíjecích stanic, u kterých se může dobíjet asi tisíc aut najednou – v počtu stanic patří Skupina PRE k lídrům trhu. Je známo, že v celém Česku připadá dnes na jednu nabíječku pět elektroaut, což nás řadí do první desítky zemí v Evropě.

Jaké jsou vaše plány na letošní rok?

Připravujeme tři velké projekty. Tím prvním je AMM, což je instalace chytrých elektroměrů. Pak se také začínáme připravovat na prodloužení životnosti stávajícího řídicího dispečerského systému SCADA, který je v provozu už deset let. Přitom energetika se velmi rychle rozvíjí, takže zvažujeme, zda postačí nějaký upgrade, anebo pořídíme zcela nový dispečerský systém. Budeme rovněž pokračovat v digitalizaci sítí, dálkového ovládání i monitorování nebo do služeb pro zákazníky. To jsou tři stěžejní témata pro letošní rok. A pak ještě čtvrtá oblast, a tou je péče o zaměstnance, kterých máme v PREdistribuci 485. Velmi si cením toho, že jsou loajální, spolehliví a technicky zdatní. Navíc fluktuace se pohybuje dlouhodobě do jednoho procenta. 

Musíme síť udržovat robustní a zároveň chytrou, aby byla i nadále spolehlivá pro zákazníky a bezpečná i pro naše techniky. Milan Hampl Předseda představenstva společnosti PREdistribuce Do roku 2030 bychom měli mít celé vedení v podobě kabelové sítě s využitím chytrých kabelů VN i NN, což souvisí se spolehlivostí sítě.