"Člověk v tísni je organizace, která zvyšuje kredit neziskového sektoru v České republice a zároveň kredit České republiky v zahraničí."

Současná podoba i název obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni vznikaly postupně od roku 1992. První projekty její zakladatelé realizovali pod názvem Nadace Lidových novin, později jsme ji znali coby Nadaci Člověk v tísni při České televizi, od roku 1999 je pak registrována jako obecně prospěšná společnost. Co se však neměnilo je fakt, že se vždy jednalo o humanitární organizaci, jejímž hlavním cílem je pomáhat v krizových oblastech a podporovat dodržování lidských práv ve světě. V tomto směru je Člověk v tísni jednou z našich obecně nejprospěšnějších společností.
Na činnost společnosti a rozsah pomoci jsem se ptala Davida Grossmanna.

Řekněte nám, co všechno organizování humanitární pomoci obnáší, na jakou formu pomoci se zejména zaměřujete?

Humanitární pomoc má několik fází. V té první se snažíme zajistit základní životní potřeby v zasažených oblastech. K lidem se snažíme co nejdříve dostat potraviny, pitnou vodu, zajistit jim provizorní přístřešky. Na místa katastrof také dokážeme vyslat mobilní zdravotnickou jednotku. K obětem neštěstí se tak dostane základní lékařská péče a vyšetření. Tak tomu bylo například po lednovém zemětřesení na Haiti. Na tuto okamžitou pomoc často navazují dlouhodobější projekty, jako jsou například programy "peníze za práci", v niž lidé zasažení katastrofou dostanou příležitost vydělat si při odklízení jejích následků, nebo při rekonstrukci škol a infrastruktury. Postižené oblasti bez pomoci zvenčí nejsou často schopny obnovit základní fungování vzhledem k lidským i materiálním ztrátám a silně narušené infrastruktuře.

Jaký je způsob financování společnosti? "Jen" peněžní sbírky na veškerou činnost jistě nestačí.

K dispozici máme jen minimum stálých finančních zdrojů. Drtivá většina příjmů je získávána na naše konkrétní projekty. A to například od agentur OSN, České vlády, Evropské unie i některých zahraničních vlád. Sbírky jsou ale stále důležitým zdrojem našich prostředků. Díky dlouhodobým sbírkám jako je například Skutečná pomoc můžeme například stavět školy v Angole a Etiopii, nebo podporovat porodnická centra v Kambodži. Důležité jsou také pravidelné příspěvky členů Klubu přátel Člověka v tísni. Umožňují nám okamžitě reagovat na humanitární krize. Naposledy například při ničivých povodních v Pákistánu.

Kolik má společnost stálých zaměstnanců? Máte své zástupce i v postižených regionech (alespoň po dobu pomoci)?

Své zástupce v oblastech, kde působíme samozřejmě máme. Do místa katastrof se dostanou už několik dní po vypuknutí humanitárních krizí. Pokud se v oblasti rozhodneme působit déle, založíme na místě i vlastní kancelář. Společnost Člověk v tísni má několik sekcí. Ta, která se věnuje humanitární a rozvojové pomoci, má přes pět set zaměstnanců. Z velké většiny to jsou místní lidé z jednotlivých zemí, kteří dobře znají specifika a zvyky svých států. Přímo v zahraničí ale pracují i lidé z Česka. Stále kanceláře máme ve 13 zemích.

Kde všude ve světě Člověk v tísni působí?

V současnosti působíme v České republice a třiadvaceti zemích světa. Naše mise jsou v Evropě, Asii, Africe i střední Americe. Největší projekty máme nyní Afghánistánu, který je jednou z nejchudších zemí světa a lidé se zde navíc potýkají nejen s válečnou minulostí a nestabilní bezpečnostní situací, ale i častými lokálními přírodními katastrofami. Od letošního ledna jsme začali působit na Haiti, které se stále vzpamatovává z ničivého zemětřesení.

Jakou máte zpětnou vazbu na vaši pomoc? Sledujete například, zda se pomoc opravdu dostane do míst, kde jí je nejvíc potřeba?

To je jeden ze základů, na kterých naši pomoc stavíme. Každý projekt má přesně daná pravidla, jak dopad pomoci měřit a kontrolovat. Veškerou poskytnutou pomoc pečlivě dokumentujeme. Je to důležité pro nás, měříme tak naší efektivitu, i pro donory, kteří chtějí přesně vědět, jak jsme s jejich penězi naložili. Naše projekty a hospodaření také pravidelně kontrolují auditoři. Podrobné informace o konkrétních dopadech naší pomoci a o našem hospodaření zveřejňujeme v auditovaných výročních zprávách.

Jedním z míst, kde bylo potřeba pomoci celého světa se stalo po lednovém ničivém zemětřesení Haiti, které jste již zmínil. Můžete nám říct, jak konkrétně pomáhala vaše společnost? A jak to vypadá na Haiti dnes?

V prvních dnech po katastrofě jsme díky penězům ze sbírky SOS Haiti mohli zajistit například pravidelný přístup k pitné vodě pro jedenáct tisíc lidí, žijících v provizorních táborem v hlavním městě Port-au-Prince. Postavili jsme spolu s partnery rodinné stany pro další tisícovku obětí zemětřesení. Financovali jsme i distribuci jídla. Na místě také působil náš šestičlenný zdravotnický tým. Více než půl roku po zemětřesení se situace zlepšuje jen velice pomalu. Rozhodli jsem se, že budeme trvale působit v městečku Petit Goave, a nyní se zaměřujeme především na práci s dětmi. Provozujeme dětská centra, která dětem nabízí především smysluplné využití volného času, ale také psychologickou pomoc a možnost vyrovnat s prožitými traumaty. Stavíme provizorní školní třídy, díky kterým se do lavic může vrátit co nejvíce studentů. Předpokládáme, že na Haiti zůstaneme ještě další dva roky. Chceme zde zrekonstruovat některé poničené školy. Zahájíme také tříměsíční státem uznané rekvalifikační kurzy, například pro truhláře a zedníky. Rozjezd jejich živností podpoříme i drobnými granty.

Člověk v tísni se věnuje ještě dalším potřebným činnostem? Jakým a kde?

Humanitární operace ale nejsou jedinou náplní práce Člověka v tísni. Společnost má nyní několik sekcí. Programy sociální integrace pracují v Česku a na Slovensku s lidmi v sociálně vyloučených lokalitách. Pomáhají jim najít novou práci, vypořádat se s dluhy a zlepšit jejich často tíživou situaci. Centrum pro demokracii a lidská práva podporuje demokratická hnutí například v Barmě, na Kubě, v Bělorusku a Moldavsku. Na lidská práva je zaměřený i dokumentární filmový festival Jeden svět, který se každoročně koná v Praze a v dalších desítkách měst po celé České republice.

Děkuji vám za zajímavé povídání a přeji úspěšné pokračování vaší záslužné činnosti.